Tajný deník Billa Kaulitze.. 11.

16. února 2013 v 0:11 | Tessyna |  Tajný deník Billa Kaulitze

Před Billovými dveřmi si tom ještě stáhl volné tepláky tak, že stačil kousek a už by byli na zemi a pak jemně zaklepal. Po pozvání dovnitř otevřel dveře a vstoupil. "Ahoj, přišel jsem jestli bys se mnou neskouknul nějaký film" začal Tom hned ve dveřích a hodil po svém dvojčeti štěněčí kukuč. "No.. já nevím.." usmíval se šťastně Bill a neustále sebou šil. To ještě netušil, co bude dělat, až nakonec svolí.


Všechno už bylo připravené na to, aby se mohli chlapci spokojeně dívat na film a Bill ležel zahrabaný pod peřinou a sledoval Tomovo tělo a jen tak tak se zvládal ovládat aby nezačal slintat. Tom ještě poupravil display, vzal ze stolu chypsy a vydal se za Billem. Podal mu misku a začal se soukat pod peřinu. Jeho malý bráška se jenom uculil a začal se červenat. "Ale copak Billí..? Snad se mně nestydíš?" zasmál se rasta tím svým lišáckým smíchem. "J-já.. ne.. prosimtě.." odvětil Bill ale červenal se pořád dál. Nakonec to ale přestal řešit a pohodlně se usadil. Ležel opřený o Tomovu ruku, zatímco on jej jemně škrabkal ve vlasech. Něžně se tiskl k tělu svého bratra a nasával jeho ohromující vůni. Film ani v nejmenším nevnímal. Byl ve svém vlastním světě, který mu nedovolil si povšimnout, že Tom sjel rukou z jeho vlasu na krk a prsty prozkoumával hebkou pokožku, kterou tam má. Hladil ji a přitom klesal stále níž na klíční kost. V tu chvíli už se ale Bill probral a vyskočil, jako kdyby ho něco píchlo. "T-Tome.. co to děláš..?" zeptal se vystrašeně černovlásek a koukal svýma dětskýma očičkama pro bratrovy. "Klid Bille, vždyť tě jen hladím. Na tom přece nic není ne?" snažil se ho uklidnit. "J-já.. promiň.. jen jsem se lekl že.." Bill se chytnul z pusu a kdyby to šlo, vlezl by pod postel. "Lekl ses, že co? Že tě chci svést?" zasmál se Tom a pohladil jej po tváři. "No.. tak trochu.. promiň jsem paranoidní" pípnul Billda a sklonil tvář. Ale jakmile mu Tom na to odpověděl, zase ji hodně rychle zvedl. " A co když jsem se o to vážně snažil?" zeptal se klidně Tom a opřel se o zeď. Bill na něj koulel těma svýma velkýma kukadlama a vůbec nechápal. "To jako fakt.? Ne to není možné. Vždyť ty… a já.. ne! To si nemyslím" Tom pořád jen seděl a smál se mu. Byl tak roztomilý, když byl v rozpacích a Tom si jeho krásu náramně užíval. Pak se jen zvednul na kolena a nahnul se nad Billa. Ten chudáček nevěděl kam s očima a po tom co se Tom na pár vteřin dotkl svými rty těch jeho, už nezvládal ani dýchat. Bylo to pro něj jako ve snu a těch motýlků co mu poletovalo v břiše. Nádhera.


Když se od něj konečně odtrhnul, nevěděl, jak by měl reagovat. Byl jako v transu a tak seděl se zavřenýma očima a pootevřenýma rtíkama a čekal. Čekal, jestli něco udělá Tom a pak se dočkal. "Uch.. tak co ještě mi nevěříš..?" zeptal se rasta a jemně jej pohladil po tváři. Bill se do jeho dotyku něžně opřel a pak otevřel oči. Koukal na něj a nevěděl co mu říct. Byl jako ve snu. O tomhle snil už tolik let a teď je to pravda. Jak je to možné? Jak to, že jej líbá? Že jej hladí a kouká na něj tak jemným pohledem?


"J-já.. už jo.. Ale.. to přece nejde.. nemůžeme spolu.. vždyť si můj bratr.." snažil se vymyslet nějakou kloudnou větu, ale ani v nejmenším mu to nešlo. "A tobě by snad vadilo, že nemůžeme?" odpověděl mu hravě a rozvalil se na posteli. "Jak.. jak si přišel na to že by mi to nevadilo..? Tome, co se s tebou děje?" Bill vůbec nechápal souvislosti, ale co nevidět mu to mělo být vysvětleno. "No, v tom tvým deníku si to psal už roky. Že po mně toužíš, že mně máš rád a spoustu dalších věcí." Povídal jak kdyby se nechumelilo, ale hned po tom, co mu došlo co vlastně říká se zasekl a chytil se za pusu. S lítostí v očích se podíval na Billa. Ten jen stál u postele s otevřenou pusou. Slzy se mu hrnuli do očí a nevěděl co mu má na to říct. On četl jeho deník? On ví, co všechno prožíval za ty roky, co jej miluje? To snad ne! Jak mu to mohl udělat? Sebrat mu jeho soukromí a ještě mu to takhle vstřelit do očí? Málem omdlel, když přemítal v hlavě co se vlastně děje. "B-Bille.. Já…" Bill s roztřesenými koleny přistoupil k němu, vrazil mu facku a s pláčem utekl pryč. Utíkal ven z domu. Daleko od Toma, od svého odhaleného deníku a intimního života. Přes slzy neviděl, ale běžel jako o život. O svůj roztříštěný život.
Autor: Tessyna
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Zuzana | E-mail | 12. května 2014 v 12:41 | Reagovat

Prosím, už som Ti písala aj email, ale napíšem aj sem, budeš ešte pokračovať? Lebo táto poviedka mi strašne chýba. Ďakujem za odpoveď.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.