Proč jen růžovou ?!? 44.Díl

5. března 2011 v 23:38 | Tessyna |  Proč jen růžovou..?!?
44.Díl
ale nějak si ještě pořád neuvědomuju jeden takový malinkatý zádrhel..kterej je ale vlastně docela podstatnej..............
Jak bych tu mohla žít..spolu s nima..kousek vedle nich..jak bych tu mohla být když vím že bych je potkávala na každém kroku..a pochybuju..že by nic neudělali..i když..to moje hledání nakonec taky stáhli..asi by se jim těžko vysvětlovalo že nejsem jejich dcera a že mě ukradli..zavřeli by je za to..možná proto potom raději pátraní stáhli....takže by mě určitě vzít mámě znovu nemohli..obzvlášť když vím skoro na sto % že sem její.. ,,Já sem ráda že sem zase tady..ale..vždyť tady bydlí oni...jak bych tu mohla žít taky??" řeknu svoje obavy nahlas..
,,Ale oni tady přece nežijí...víš ten den co jsem všechno zařizovala jsem se tady stavila..byli doma..a tak jsem tam přišla..a promluvila si s nimy..no vlastně sem jim tak trochu vyhrožovala..ale to nikomu neříkej.." pousměje se ,,No a oni se raději odstěhovali zpátky do Berlína..ale jinam než tam kde jste bydleli předtím.." ,,Vážně??" na tváři se mi vykouzlí úsměv..a potom co mi kývne hlavou..dám svým emocím volný průchod..objímám tam snad úplně všechny...pak vlítnu do domu..úplně nečekaně..probíhám pokojema všechno si prohlížím..je to úplně jiné než v předešlých domech..tady jsem opravdu doma....a pak doběhnu i do pokoje který je nejspíše můj..je krásně zařízenej..jak sem si vždycky přála..lehnu si na postel a zavřu oči..z mé euforie mě vyruší až hlas mamky.. ,,Jsi šťastná?" zeptá se mě..ale myslím že je na mě vidět že opravdu jsem..pusu mám od ucha k uchu.. ,,ale proč jsme se vlastně stěhovali??" ,,Si moje dcera a chci aby si byla šťastná..ať to stojí cokoli..tak dlouho dobu sem byla od tebe a teď to chci všechno dohnat..a taky bych chtěla poznat toho tvýho..pokud vím..tak bydlí jenom kousek odtud.." šibalsky se na mě usměje..a mě to až teď všechno docvakne.. ,,Ty si prostě skvělá!!"..jak rychle jsem vyběhla do domu tak rychle z něj zase vylítnu ven..jenže pak se zarazím..třeba ještě neni doma..a co mu vlastně řeknu?? Vymýšlím tisíce důvodů proč nejít..ne vlastně nevím co udělat jak se zachovat..co mu říct..sem zbabělec..no tak nakonec jdu na procházku..a vymýšlím co mu řeknu až ho uvidím....a ještě další věc tu je..budu muset jít do školy..a všechno dohánět dost mi toho uteklo..sakra tolik věcí....a ještě přitom do někoho vrazím..,,Promiň nechtěla sem.." ,,Kristýno! Co tady děláš??" ptá se mě udivenej Tom.. ,,Tome??..já..no..já!" ,,Dobře koukám že to bude asi něco tajnýho když mi to nechceš říct!" udělá naoko naštvanýho.. ,,Já se tady procházím no..!" ,,Dobře..ale co že zrovna tady?? Přišla si za Billem?? A kde si vlastně byla?? A co se stalo??" ,,Máš na mě moc otázek..ale především..jmenuju se Nikola..tak to abych se ti znovu představila!" ,,No to bys měla.." ,,Tak ahoj já sem Nikola Louvrová! těší mě..!" ,,Tom Kaulitz..též mě těší!" začne se smát.. ,,No a teď chci odpovědi na ty moje otázky!" ,,Jo takže tady no protože..tady bydlim!"Tom jen vykulí oči.. ,,Za Billem jsem zatím neřišla..ale to bys nepochopil..a kde sem byla? No tak různě..hotely..a pak u své mámy..a co se stalo ?..to že moji rodiče nebyli moji rodiče a to že jsem našla svoji pravou mámu a bydlela jsem v Berlíně!!" kouká na mě v otazníkem v očích..ale nezeptá se na nic až teda na Billa.. ,,No a proč nejdeš za Billem..určitě by tě rád viděl!! Furka o tobě básní..kdo to s ním má pak vydržet..?" tak a teď čeká na mou odpověď kterou bohužel neznám ani já.. ,,Nevím co mu mám říct..to mám jako po tom všem jentak přijít?" ,,No jasně! Pojď jdu zrovna domů..půjdeš semnou..a bude to!!" vezme mě za ruku a táhne mě k nim domů.. ,,Tome..já..se stavím jindy ano?" ,,Jakýpak jindy..pojď teď..!!" už sme skoro u nich doma a mě se čím dál tím víc zmocňuje panika.. ,,Tome no tak..já přijdu jindy!!! Musím si ještě něco důležitého zařídit!!" fakt mi pustí ruku.. ,,a mám mu něco vyřídit??" ,,Ne nic mu neříkej..ani to že jsme se potkali..a ani to že tu bydlím..!prosím!" ,,No dobře..a kde vlastně bydlíš teď?" ukážu na můj nynější domov.. ,,Dobře..alespoň vím kde bydlíš..!" pousměje se..a na rozloučenou mi dá pusu na tvář..já už jdu taky domů..jenže usnout prostě nemůžu.............
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.