Vysněný koncert

1. března 2010 v 22:26 | Tessyna |  Jednodílné-Normal

Začalo to takhle:
Jako každý čtvrtek jsem měla odpoledne sraz s Alešem celkem jsem se na něj těšila, protože jsem ho jisté dva týdny neviděla.Když jsem došla na určené místo našeho srazu Aleš už tam čekal rychle jsem utíkala k němu a dala mu obrovskou pusu a pak jsme se ještě chvíli objímali a dávali si navzájem slaďoučké pusinky.Nakonec jsem se rozhodli že zajdeme do čajovny a tam si povykládáme co jsme dělali když jsme se ty dva týdny neviděli.Já jsem začala jako vždycky chrlit vodopády slov která mě napadla,ale za chvíli mě to omrzelo protože jsem si všimla Alešového výrazu který mě zvlášť těšil,protože jak už ho znám tak za tímhle výrazem se vždy skrývá něco tajemného a taky překvapivého.Po chvíli přemlouvání jsem Aleše donutila k tomu,aby mi řekl o co se jedná.Aleš se na mě šibalsky zasmál a po chvíli začne pomalu ze sebe dostávat že má pro mě překvapení já jsem v tu chvíli natáhla uši ještě víc a začala jsem netrpělivě poslouchat.Aleš se na mě zase tak divně usmál a začal mi vyprávět že za ty dva týdny co byl pryč se událo hodně věcí které bych mu skoro nevěřila.A taky že jsem ze začátku nevěřila vůbec.Aleš mi řekl přesně tohle:moje mamka jela pracovat do Německa jako účetní a já jsem zatím bydlel u táty seznámila se tam s jedním celkem příjemným chlapem a zašla s ním na kafe teď s ním pochopitelně chodí nakonec zjistila že ten chlap pracuje jako bodygard . Mě tohle nějak zvlášť nezajímalo a tak jsem už nervózně skočila Alešovi do řeči a zeptala se jakou s tím má souvislost to překvapení. Aleš který výslovně skákání do řeči nesnáší naštvaně odseknul abych ho to laskavě nechala domluvit já jsem radši mlčela protože už jsem zažila co to je když je Aleš naštvaný.Po chvíli našich vzájemných urážlivých pohledů a začal dál vyprávět.No a teď má být takový vrchní strážce na jednom koncertě z těch tvých Tokio Hotel. Já jsem v tu chvíli myslela že spadnu ze židle protože to byla pro mě tak moc příjemná zpráva a asi proto že se mi nedávno strašně začal líbit Bill a jejich písničky mě taky hodně dostaly.Aleš viděl mojí obrovskou radost a dodal,že kdybych chtěla tak bychom mohli na ten koncert zajet a mohli bychom jít díky tomu mamčinému příteli po koncertě i do zákulisí a to už jsem se málem štěstím rozbrečela.Okamžitě jsem na to zareagovala a odpověděla jsem Alešovi:jasně že tam chci to by bylo super!!! Když jsem se tak dívala Aleš měl celkem radost z mého obrovského nadšení a já jsem ani vteřinu neváhala a vrhla jsem se mu kolem krku a políbila ho.Po chvíli něžností jsme společně opustili čajovnu a Aleš mě odprovodil domů.Když jsem pozdě večer ulehla do postele začala jsem si představovat,jaké to bude až uvidím Billa byla jsem tak šťastná nikdy bych nevěřila,že se mi něco takového může stát.U přemýšlení o mém vysněném koncertu jsem pomalu usla.Ráno když jsem sotva otevřela oči slyším zvonit mobil s okamžitým výskokem z postele ho zvednu v domněnkách že je to Aleš a taky že byl.Příjemným hlasem mi popřál dobré ráno a navrhl mi schůzku na odpoledne abychom probrali ten koncert.K večeru jsem se tedy vydala do našeho oblíbeného baru a začala jsem se s Alešem domlouvat jak to všechno uskutečníme.Koncert se měl konat už za týden a já byla celé ty dny čím dál víc nedočkavá.Když nastal můj velký den tak jsem zjistila že mám obrovskou trému i když jsem v podstatě nevěděla proč.Musela jsem vstávat brzo ráno,protože než jsme dojeli do Německa tak to celkem dost dlouho trvalo.Na cestu do Německa jsem si s sebou vzala česko německý slovník abych před všema nebyla za trubku.Za tu dobu než jsme dorazili do Německa jsem se naučila nějaké ty slovíčka které bych tak potřebovala a které bych mohla k rozhovoru s klukama používat,ale abych se přiznala tak jsem celou dobu myslela spíš jen na Billa.Při příjezdu k hale nám dal přítel od Alešovy mamky kudy máme jít a jak se máme chovat.Po chvíli ponaučování jsme se chytli s Alešem za ruku a vydali jsme se k zadnímu vchodu.Byla jsem tak nedočkavá a když nastal okamžik kdy koncert začal tak jsem ztuhla a čekala jsem až na pódiu přijde celá skupina Tokio Hotel.V tu chvíli jsem docela zapomněla že na jejich turné mají předkapelu Blog27 a proto jsem při příchodu na pódiu dvou holek celkem vykulila oči co to má znamenat a po chvíli uvažování jsem zjistila že je to vlastně předkapela Blog27 a tak moje napětí kleslo.Docela jsem ale vytuhla v tu chvíli kdy holky dozpívaly a já jsem uviděla na pódiu přicházet Georga a postupně taky Gustava,Toma a nakonec Billa na kterého jsem se vážně nejvíc těšila.Celý koncert probíhal báječně a celá kapela to tam pořádně rozjela a byla to dokonce lepší zábava než na mé oblíbené diskotéce.Po skončení koncertu jsem věděla co mě čeká návštěva v zákulisí a na to jsem se těšila ze všeho nejvíc jenomže když jsem se s Alešem chystala do zákulisí tak nás jeden bodygard zastavil a řekl že tam můžeme jít,ale že je musíme nechat alespoň půl hoďky nechat ať se můžou osprchovat a trochu vydechnout a v tu chvíli jsem byla opět trošičku zklamaná protože se mi zase o něco oddálila chvíle kdy jsem se měla setkat s Billem a zbytkem kapely.Aleš se mě zeptal jestli si čekání nezkrátíme v baru a já ráda souhlasila chytli jsme se společně kolem pasu a vyrazili jsme k malému baru.Objednala jsem si jen kofolu,ale Aleš si jako vždycky musí dát něco tvrdého a proto si objednal velkého panáka já jsem v tu chvíli byla na Aleše trošku naštvaná,protože vím jak to za chvíli může dopadnout s člověkem který neumí pít a takovým člověkem můžu nazvat právě Aleše.Začala jsem být nervózní a proto jsem se zvedla a řekla Alešovi,že je nejvyšší čas jít on souhlasil a já jsem se celkem divila že mu ty ostatní čtyři panáky co si mezitím v baru objednal nějak neuškodily protože se choval zcela střízlivě.Opět jsme došli k zákulisí a bodygard nám otevřel dveře a já nechala první vejít Aleše,protože jsem se celkem styděla jen jak jsem vešla tak jsem řekla klukům ahoj,ale po chvíli jsem si uvědomila,že mi asi nerozumí a tak jsem vyslovila Hallo což znamená česky ahoj kluci mi pozdrav oplatili a já jsem byla zcela nadšená jak jsou pohodoví nakonec jsem slyšela vyslovit Aleše,který znuděně řekl čau aniž by ho zajímalo že kluci mu jaksi nerozumí.Já jsem se na Aleše naštvaně podívala a dala mu najevo ať se chová trošku slušně a sedl si bez nějakého optání do křesla všichni se na něho podívali a kdo ví co si v tu chvíli o něm možná i o mě mysleli.Bill se potom podíval na mě a ukázal mi na křeslo,abych se posadila já jsem odpověděla danke(děkuji) a usedla jsem do křesla. Bill něco začal říkat německy a začal se o něčem bavit s klukama kluci na konci jejich řeči jen kývali hlavou snažila jsem se něco porozumět,ale marně nakonec Tom zvedl telefon a zase jsem slyšela německou řeč asi po dvou minutách do místnosti vešel nějaká chlap Bill mu něco řekl a ten chlap se najednou otočil na mě a na Aleše a začal se nás vyptávat česky kolik nám je a jak se jmenujme v tu chvíli mi došlo že to je překládač já jsem s radostí odpověděla svým rodným jazykem a Aleš se jen tak znechuceně ozval že mu je šestnáct.Začala jsem být na Aleše celkem dost naštvaná kvůli jeho aroganci.Překládač klukům řekl naše odpovědi a začali jsme si tímhle způsobem s klukama povídat.Za nějakou chvíli vzájemného povídání jsme se o sobě hodně dozvěděli a já jsem si vzájemně velmi často vyměňovala pohledy s Billem velmi mě to těšilo.Najednou mě napadlo,že by jsme mohli s klukama zajít do baru a oni s nadšením souhlasili taky s námi musel jít pochopitelně i překládač a to nás moc netěšilo,ale určitě jsme to všichni přežili.Já jsem si po nějaké době celkem zvykla na německý jazyk a něco málo jsem začala rozumět.Po příchodu k baru se mě Bill zeptal co si dám překladači jsem odpověděla,že vyzkouším co pije on a tak Bill objednal dva míchané drinky.Alešovi kluci řekli ať si objedná co chce když jsem chvílemi tak trochu pozorovala zjistila jsem,že Aleš si velmi dobře rozumí s ostatníma klukama a na mě kašle,ale po pravdě mě to bylo zcela jedno,protože jsem zjistila,že mi je s Billem strašně příjemně.Když jsem společně s Billem vypila drink zeptal jsem je jestli bych si s ním nešla zatancovat já jsem celá šťastná souhlasila a tak jsme se s Billem vrhnuli na parket.Abych se přiznala tak Bill umí tancovat velmi dobře,ale byl celkem stydlivý.Po skončení písničky jsme opět usedli k baru a začali jsme si zase povídat ještě tu chvíli jsem si uvědomila,že k Billovi cítím víc než jen přátelství.A proto jsem nevěděla jak se mám před Billem chovat ještě k tomu,když jsme byli v přítomnosti Aleše nevěděla jsem jestli mám před Billem dát najevo své city a nebo je skrývat.Nakonec jsem se rozhodla,že nic nebudu dávat najevo,ale jak se znám tak to dlouho nevydržím.Za pár okamžiků mě z mého přemýšlení vyrušil nějaký křik.Celkem jsem se lekla,ale pak jsem zjistila,že za tím stojí Aleš došlo k tomu čeho jsem se velmi obávala Aleš se totálně opil a choval se nepříčetně začal tam přes celý bar nadávat a nahlas křičet.To bylo na mě vážně hodně i když jsem na takové případy s Alešem byla v podstatě zvyklá.Bylo mi za Aleše před klukama a zvlášť před Billem strašně trapně a proto jsem se sebrala popadla Aleše se vztekem za ruku a tvrdě mu řekla:seber se a půjdeš semnou někde se vyspíš,protože na tohle nejsem vážně zvědavá!!!Aleš neměl žádné námitky,ale ušel semnou asi pět metrů a prudce se mi vytrhl z ruky a otočil se směrem zpět k baru to už jsem vážně nevydržela a oznámila jsem mu že odcházím v tu chvíli zareagoval na mou odpověď Bill a vyděšeně se mě zeptal:a kam chceš jít?A já si v tu chvíli uvědomila že jsem v Německu a ne někde dva kilometry od baráku to mě vystresovalo ještě více a já jsem nevěděla,co mám Billovi odpovědět a tak jsem odpověděla asi to nejjednodušší,co jsem mohla říct:Nevím kam půjdu,ale hlavně pryč odsud!V ten okamžik jsem se rychle otočila a chtěla jsem odejít,ale někdo mě prudce chytil za ruku.Já jsem se otočila a zjistila,že ten někdo je Aleš znechuceně jsem mu řekla,ať mě pustí,ale on na mě začal řvát,že nikam nepůjdu dostala jsem na něj obrovskou zlost,a opakovaně jsem mu řekla,ať mě pustí Aleš jen zakýval hlavou a velmi silně mi stiskl ruku začala jsem mu zoufale říkat a prosit,ať mě pustí,protože silný stisk jeho ruky mě začal vážně bolet.Bill moc neváhal a do situace zakročil Aleše ode mě odtrhnul a výhružně mu oznámil, že se mě už v životě nedotkne tohle si Aleš nemohl nechat líbit a na Billa se vrhnul.Bill tohle čekal a s Alešem se moc neštval natáhla ruku a vrazil mu pěst to jsem celkem koukala,protože jsem si myslela,že Bill není zrovna bojový typ.Aleš se jen stěží vyrovná s tím že mu někdo dal do nosu,protože byl zvyklý,že si na něj nikdo nedovolil,Aleš se tedy zvedl ze země a tvářil se tak jakoby chtěl Billa snad umlátit k smrti.Kluci viděli k čemu asi dojde a tak radši Aleše chytli a odvedli Aleše z baru.Já jsem se v tu chvíli cítila hrozně a tak jsem chtěla být co nejdřív pryč,proto jsem se Billovi omluvila za Alešovo chování,a poděkovala jsem mu,že se mě zastal,nevěděla jsem,co bych Billovi ještě řekla a proto jsem se otočila a šla směrem k východu.Vyšla jsem z baru a co nejrychleji jsem šla a ani jsem nevěděla kam.Asi po dvaceti metrech,co jsem ušla za sebou slyším rychlé kroky a zanedlouho mě někdo chytil za ruku strašně jsem se lekla a asi za vteřinu se ozval příjemný hlas neboj to jsem já jsem porozuměla samozřejmě,že to bylo řečeno německy.Mě se v tu chvíli velmi ulevilo,protože jsem zjistila,že je to Bill.V německým jazyce na mě promluvil ať nikam neodcházím,že se mi na místě které vůbec neznám může něco stát a že se o mě bojí,proto mi navrhnul,abych se s ním vrátila do zákulisí tam si jen zabalí potřebné věci a přijede pro ně auto,které je odveze do hotelu já jsem tedy s Billem souhlasila,protože bych si vážně nedovedla představit,kam bych šla.Poté co jsme došli s Billem do zákulisí jsem mu pomohla sbalit nějaké věci a vyrazili jsem směrem k autu,kde už na nás čekali Tom,Georga a Gustav.Nasedli jsme společně do auta a jeli jsme k hotelu.Při jízdě mi kluci celkem spravili zkaženou náladu dobrými vtípky,ale po chvíli jsem si uvědomila,že nevím jak je na tom Aleš a proto jsem okamžitě vyhrkla a zeptala se co je s Alešem a Tom mi pohodářsky odpověděl:klídek je o něj postaráno v duchu jsem si řekla:no jsi mě teda uklidnil.Ale nějak jsem si tím hlavu nelámala,protože mi bylo jasný,že se na kluky můžu spolehnout.Asi za dvacet minut jsme dojeli do hotelu vystoupili jsme z auta a šli jsme společně s klukama do jejich pokojů.Tom chtěl být jako vždy zábavný a tak se mě zeptal:hm….no a s kým budeš v pokoji? Nejspíš z Georgem ne?Podívala jsem se na Billa a ten nahodil jen usměvavý obličej a dál si vybaloval věci z kufru.Ne zůstanu s Billem,teda pokud mu to nebude vadit,řekla jsem Tomovi.Tom se podíval na Billa,vzal si svůj kufr a při odchodu do svého pokoje ještě dodal:no jak se tak dívám,tak Billovi to vážně vadit nebude,že brácha?Ozval se na Billa.Když si Bill vybalil všechny své věci,šel zavřít dveře,které Tom nechal do kořán otevřené.Chviličku jsme si ještě povídali,ale brzo se nám chtělo spát a tak jsme ulehli oba do postele.Když už pomalu usínám,cítím,jak mě Bill hladí jemně po vlasech.Chvíli jsem ho ještě nechala,ať si hraje s mými vlasy,ale pak jsem se k němu otočila a zadívala jsem se mu do očí.Pár sekund jsme se na sebe zamilovaně koukali,a pak jsme se oba schýlili k polibku.Byla jsem strašně ráda,že to takhle dopadlo,protože jsem si uvědomila,že Billa vlastně miluji a strašně moc teprve ten den jsem poznala,co je to láska myslela jsem si,že jsem ji prožila už s Alešem,ale když jsem si srovnala,co jsem cítila k Alešovi a co teď k Billovi,tak u Aleše to nebyla láska,ale jen slova.
PS:omlouvám se za chyby
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.