Proč jen růžovou..?!? 2

1. března 2010 v 23:08 | Tessyna |  Proč jen růžovou..?!?

2.DÍL

Ale na druhý pokus už to vyšlo.,,Prosím" uslyšela jsem snad ten nejvlídnější klučičí hlas. ,,Já promiň!" vždyť takhle už sem mluvila snad stokrát ale najednou mi váznou slova v krku. ,,Asi tě ruším viď?" zeptám se ho. ,,zrovna ne..ale kdo volá?" nikdy jsem se nepředstavila a neudělám to ani teď nechtěla jsem abych z toho potom měla problémy. ,,Promiň ale to ti nemohu říct. Nechceš si chvilku jen tak povídat o životě?" plácám úplný nesmysly jenže je to to jediný co mě napadá.

------------------------------ Kluk z druhého konce sluchátka--------------------------------

Bože už zase drnčí ten hroznej telefon! Zvednu ho a na druhým konci uslyším snad ten nejkrásnější hlas jaký sem kdy slyšel! Nechce mi říct kdo to je,ale nevypadá to na fanynku.

Chce si povídat a já přijmu,chci ještě chvíli poslouchat její hlas.

,,Dobře ale řekneš mi tvoje jméno?" on se mě pořád vyptává na jméno a poprvé bych mu ho snad i řekla ale co když by se to potom provalilo? ,,Nemůžu ti říct svoje jméno ale jak se jmenuješ ty?" ,,Ty nevíš jak se jmenuju? Myslel jsem že si tohle číslo vytočila proto abys semnou mluvila!" tak teď mluví trochu namyšleně. ,,Jak bych tě mohla znát?..víš já žiju ve světě kde se nemůžu nikomu svěřit a tak sem náhodně vytočila číslo a ozval ses ty!" na druhým konci bylo ticho,skoro jako vždycky,akorát jindy se mi ozval ten pronikavej tútavej tón! ,,Seš tam ještě?" zeptám se po chvíli. ,,ano sem! To nechápu proč to děláš?" zeptá se mě trochu vyjeveně. ,, každý můj den je jedna velká přetvářka! Nemám se komu svěřit se svými pocity,nikdo neví jaká doopravdy sem! Všichni si myslí že o mě ví všechno,že dělám jen to co chci ale vlastně je to úplně naopak,tak proto tohle je jediná možnost jak někomu říct co cítím bez ohledu na to jak se na mě pak bude koukat,taky bych pochopila kdybys teď zavěsil ale prosím tě nedělejte!" po mé vyčerpávající odpovědi sem si lehla na postel a nechala sluchátko u ucha. Zase bylo chvíli ticho už sem čekala zase ten odporný tón ale místo toho se semnou neznámí začal bavit jako se starou známou. ,,a jak se dneska máš?" fakt mě to překvapilo. ,,No jelikož dneska byl poslední den školy tak dobrý a co ty?" ,,Dneska nic moc!" ,,Jak to?" nechápala jsem jak někdo může mít špatnej den když skončila škola. Vlastně co když dotyčném už do školy nechodí?. ,,pohádal jsem se s bráchou!" ,,To je mi líto já nemám žádného sourozence!" takhle jsem se bavili snad hodinu,jaký kdo má koníčky a tak. Ale ani jeden z nás nevěděl jak se jmenujem. Dal mi malou nápovědu že mají nějakou kapelu,ale copak já vím jakou? Musím poslouchat vážnou hudbu chodit do divadla na operu a balet všechno ostatní mám zakazáný,ale jednou jsem si tajně koupila rockový cd bylo fakt suprový,tajně sem ho poslouchala každý večer! Nevím jak se ta kapela jmenovala ale vím že sem z toho měla hrozný průser!!=( jenže on už pak musel končit=( ,,ozveš se ještě někdy?" ptal se zoufale. Číslo jaký sem vytočila jsem si nepamatovala tak sem si o něj řekla. ,,Ale musíš mi dát číslo já si ho nepamatuju!" nadiktoval mi ho. ,,Dej mi své!" to sem nemohla. ,,Nejde to ani číslo na mobil ti dát nemůžu musíš čekat až ti zavolám já!" odpověděla jsem smutně. Říkala jsem si k čemu je mi mobil,když tam musím mýt čísla který mi vybrala moje mamá! K čemu mi je když každou zprávu která mi přijde nejdřív projde jejíma očima. Prostě jsem byla jek ve zlatý klícce. ,,Snad se dočkám hrozně krásně se z tebou povídá chtěl bych tě vidět!" ,,Nejde to!" moc sem taky chtěla poznat s kým mám tu čest,ale sem pod stálím dozorem. ,,Budu čekat na tvůj telefon pa!" ,,Pa!" zavěsila jsem a na mé tváři se objevil úsměv! Byla jsem šťasná že sem na něj narazila! Šla jsem dolů do kuchyně pro kafe latté ale nebylo tak sem se rozhodla že si pro něj zajedu. ………….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.