Nevzdávej se bez boje!! 5.díl

1. března 2010 v 22:57 | Tessyna |  Nevzdávej se bez boje..!!

Nevzdávej se bez boje!! 5.díl

,,Gee,já se nechci opít…Jen jsem si chtěla dát skleničku…"odmlouvám mu,když mi nalévá další martini.,,Ale já tě nechci opít..Promiň,asi jsme toho už vypili moc…Jej,už je půl šestý…Nechceš si přece jen jít ještě na chvilku lehnout??Neboj se,kdyby se ti zdál nějaký ošklivý sen,jsme tady pro tebe..Já,Gustav a Tom…Vždycky."a přisedne si ke mně,přátelsky obejme a dá mi lehkou,přátelskou pusu na tvář.,,Díky..Tom mi to už taky říkal…Půjdu do pokoje,možná usnu,možná ne…Díky a ahoj…"vstanu od stolu a ač jsem vypila jen několik skleniček,nebylo to zase tak málo,abych se nemotala.Opilá však zdaleka nejsem,jen se mi trošku motá hlava a přiznávám,že i nohy.Nicméně do pokoje ještě dojdu.Zalehnu pod deku a schoulím se do klubíčka jako malé kotě.Mám otevřené oči a vidím to album,se kterým jsem tak švihla o zempři vzpomínkách na Billa.Při tom letu se z něho vysypala jedna fotka..Teda..Spíš sutogram,který jsem dostala od Billa..Takhle jsme se vlastně poznali,při autogramiádě.,,Je to pryč…Všechno je pryč…"říkám si sama pro sebe a raději se otočím na druhý bok,abych neměla na očích Billovu tvář,sice jen na fotce,ale i to ve mně dokáže vyvolat pláč,beznaděj a smutek…Povedlo semi usnout…Byla jsem značně unavená a to martini s Georgem mě taky docela zmohlo.Naštěstí se mi nezdál ten hrozný sen,kterého s bojím,už jen proto,že to vlastně není sen,ale realita,která se stala a v podobě snu mě neustále pronásleduje…

Probudil mě až Tom,někdy v čase po obědě,myslím že asi kolem jedné hodiny.Jemně mě pohladil po tváři,tak jak to dělal Bill…Naklonil se k mému uchu a řekl:,,Vstávej,princezno..Pojd´ se alespoň najíst,neprospi celý den!"obrátím se tváří k němu a popřeji dobré ráno.,,Co je k jídlu??Nemám moc hlad…"a promnu si oči,které jsou ještě trošku zaslepené ospalkama.,,Špagety se sýrovou omáčkou.Neříkej mi,že nemáš hlad..Musíš něco sníst!!Pojd´,kluci už jedli."vytáhne mě za ruku z postele,aniž by mu vadilo,že jsem jen v lehké noční košilce,která mi sahá několik centimetrů nad kolena,naštěstí ale není průsvitná…Nebo alespoň myslím,že není…,,Tak počkej,převléknu se a učešu…Můžeš na mě prosím počkat v kuchyni?Hned tam za tebou přijdu…"poprosím ho a on mi vyhoví a zavře za mnou tie dveře,slyším jeho kroky jak si to míří ke kuchyni na konci chodby.Otevřu šuplík s mým oblečením a při hledání mých letních šatů narazím na jedno z Billových oblíbených triček..Ještě krásně voní jeho voňavkou…Silně přičichnu a položím tričko na svou hrud´,zavřu oči a představuji si,že takhle nevoní jen tričko,jenž mačkám ve svých dlaních,ale že přede mnou stojí Bill…Po chvilce snění se jen pousměji nad svou naivitou a složím triko zpět do šuplíku a konečně najdu své šaty.Rychle se převléknu,at´ Tom nečeká v kuchyni zbytečně dlouho.Ještě se rychle učešu a vlasy hodím do tradičního culíku,jen lehce přejedu řasy mascarou a rty leskem s příchutí jahod.Jsem připravená,ikdyž se tak vůbec necítím.Jdu za Tomem do kuchyně,kde na mě čeká menší porce špaget a Tom se svou podstatně větší porcí.Usmějem se na sebe a popřejem si vzájemně dobrou chut´.V kuchyni je hrobové ticho,trochu mě to znepokojuje,ale nevím,jestli mám něco říkat,nebo raději mám mlčet.Ticho tedy prolomý Tomův milý hlas:,,Clare,nešla by ses se mnou projít po obědě po pláži??"pobídne mě Tom a andělsky se usmívá.,,Proč??"zeptám se chladným hlasem…Možná to vyznělo,že nechci,ale…

P.S:Pokračování příště….



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.