Karavana slibů.. 6

7. března 2010 v 17:20 | Tessyna |  Karavana Slibů..
autor: Tessyna
Bill přišel domů a hned si chtěl postěžovat svému miláčkovi, co se mu stalo. Jenže jakmile vešel do kuchyně, zlost ho přešla, protože jeho brouček stál před lednicí. Zadeček vystrčený ven a jeho zrovna nemalé přirození mu po stehně trčelo ven z trenýrek na spaní. Bill se nad tím musel smát. Mimoto měl trenky od Billa, které měly na zadku smějící ho se smajlíka. Takže to byl víc jak komický pohled. Jako na povel se Pete otočil aby se podíval, který nezbeda se mu směje. Jakmile ale uviděl umazaného Billa s červení na mikině, vystrašil se. "Proboha miláčku, co se ti stalo? Ty krvácíš?" Bill se smál, až se za břicho popadal. "N-ne jen… jen do mě vrazil jeden trouba a pokecal mně koláčem… ale ty vypadáš komicky u té lednice a taky... haha... hihi... chro... ti něco... hahahahah... leze... hihahhahihi..." smál se Billísek svému příteli a chytnul ho za onen vykukující předmět. "No to je děsně vtipné, lásko..." zatvářil se uraženě Pete, ale pokračoval. "Mám hlad, a tak sem něco hledal v lednici a on mi asi utek z těch tvých krásných trenek, no..." dořekl a líbnul svého vrabčáka na vysmátou papulku. Billísek se jen uculil a šel Peemu nachystat chleba se šunkou. Potom se šel vysprchovat, uvařil si kakao a zalezl za svým ochráncem do postýlky. "Ráno musíme brzo vstávat, abychom před sedmou byli na letišti, ano?" usmíval se černovlásek na Peteho. Ten jen přikývl a potom co Billda dopil své kakajíčko, zhasnul světlo a šlo se spinkat. "Jááá zvonííííím... jááá zvonííím... tak už sakra vylez z té postele neboo..." víc už toho budík na Tomově mobilu nestačil říct, protože ho jeho majitel znechuceně vypnul. Převalil se na posteli a koukal do stropu, který byl ještě díky tmě venku černý. Občas se tam mihlo světlo z projíždějícího auta, ale jinak nic. Nakonec se přece jen donutil vstát z postele. Vysprchoval se, oblíkl, nasnídal, do batohu sbalil mobil, peněženku, kapsičku s doklady, MP3 a žvejky. Potom se šel ještě rozloučit s mámou a zavolaným taxíkem odjel na letiště. "Miláčku, máme všecko?" ptal se už asi po destáté Bill Peteho. "Ano, lásko, myslím, že máme, pojď už," odpověděl ospale. "Jo jo, už jdu, jenže mám pocit, že mi něco chybí," stál Billoušek ve dveřích a přemýšlel. "Lásko, jestli si nepohneš, bude ti chybět letadlo, kterým můžeš odletět na dovolenou," plácl ho přes zadek, a tak Billí zamknul a utíkal do taxíku jedoucího na letiště. Když byli na místě, Bill si ještě zašel na záchody, kde HO potkal. "TY?" vykulil na neznámého chlapce Billísek oči. "Ježišikriste... no tys mi tu chyběl, pískle..." smál se Tom. "Já nejsem pískle, ty... ty... ty troubo...!!" vztekal se vrabčák až mu vstávaly vlásky na hlavě. "Ale seš... kdybys nebyl, neměl bych si z koho utahovat..." smál se, "a co mikina, šlo to vyprat?" zeptal se už vážně. "Jo, máš jediný štěstí, jinak bych ti ji fakt dones na vyprání," mračil se na Toma Bill. "Ale no, a jak bys věděl kam?" zeptal se Tomi a opřel se o umyvadlo. "J-já... já... já bych si to zjistil," vypísknulo to pískle xD, duplo si tlapkou a zalezlo do kabinky. "Víš že do kabinky chodí jen buzny?" bavil se dál Tom. Bill mezitím vyšel a umyl si ruce. Potom se ještě otočil na usmívajícího Toma a odpověděl: "No a? Já s tím problém nemám..." a s úsměvem šel za svým miláčkem čekajícím u odbavování. Po všech formalitách na letišti nastoupil zamilovaný pár do letadla a čekali, až vzlétnou. "Jak, nemá?" brblal si pod fousy Tom "On je teplej? Ale... I když jo... je fakt, že... že tak vypadá. No co sem si moh myslet. Ale je hezkej," usmál se pro sebe pořád opřený o umyvadlo. "Houby hezkej. Vždyť je to kluk. Tome! Fuj...! Zažeň ty myšlenky a honem nebo ti to uletí," napomenul se už zase zamračený Tomulka a utíkal k letadlu. Stihnul to tak tak. Díky tomu trdlu černovlasému mu to málem uletělo. Když se udýchaný posadil do křesla vedle Markuse, letuška zrovna začala hlásit, ať se cestující připoutají, že děkuje, že letí zrovna s nimi, a že přeje příjemný let. Prostě kecala kraviny. Bill se, když začalo letadlo stoupat, pevně chytil své lásky, protože letadlem letěl prvně, a právě včera viděl ve zprávách, že jedno letadlo spadlo nad Pacifikem. Naštěstí měl u sebe svého milovaného ochránce, a proto cítil, že se mu nic nestane. Let měl trvat zhruba dvě hodinky, ale už po hodině nastaly komplikace. Bill už podřimoval když v tom...
autor: Tessyna
betaread: Janule
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.