Být vřelý se nevyplácí

1. března 2010 v 22:28 | Tessyna |  Jednodílné-Normal

"Když o tom teď přemýšlím, nejsem si už tak jistý, že vím, kde byla ta chyba a jen nerad bych někoho obviňoval. S odstupem času se na to dívám už jinak a mluví se mi o tom trochu líp.
Ale chtěl bych tě požádat o jedno: Pokud to chceš vážně vědět, musíš mi slíbit mlčení. Slíbili jsme si, že se to nedostane za zdi naší zkušebny a vlastně jsme uzákonili pravidlo, že jméno Anja je zakázaný a běda tomu, kdo ho jen jednou vysloví. Takže souhlasíš? Nikdy nikomu neřekneš, co ti nyní hodlám vyprávět?"
"No jo, ale mluv už, Georgu!"
"Hm, je to tak těžký... a kde mám vůbec začít? No, znáš Toma, ne? Je to vždycky on, co má ty neblbější nápady, který pak končí úplným fiaskem, ale my už jsme si zvykli. A bylo to po koncertě, po jednom z mnoha koncertů, kdy jsem se vážně nestačil divit těm lidem, co tam přišli, bylo jich tolik a všichni tam byli kvůli nám čtyřem. Žasnu nad tím doteď. Copak jsme vážně tak výjimečný?
Dobře, to je subjektivní věc každýho z nás. Takže to bylo po koncertě. Tom měl zas jednu z těch svých pubertálních nálad, a tak se jal rozdávat podpisy a v jeho případě klidně i pusy nebo ještě něco navíc, to podle toho, která holka se mu jak líbila. To mu nezazlívám, každej jsme si prošli tímhle obdobím a myslím, že to na jednu stranu bylo dobře, že se tak choval. Co si budeme povídat, taky bych si přál, aby třeba (teď fakt plácám) Madonna měla svůj den a zrovna mě dala francouzáka zrovna proto, že jsem se na ní hezky usmál. Rozhodně bych jako její fanda z toho měl zážitek na celej život. V tomhle jsem byl Tomovi docela vděčnej, protože se vždycky staral o ten přímej kontakt s našema fanouškama.
Ten den to udělal zrovna tak, zatímco Bill po deseti autogramech prohlásil, že už ho fakt bolí ruka. Zmizel v šatně a já jsem trochu z povzdálí pozoroval, jak se zrovna Tom vybavuje s jednou holkou. Ale ne, říkal jsem si, už je to tu zase. A měl jsem pravdu. Tom se k ní naklonil, věnoval jí pusu, usmál se na ní jako andílek a téměř jsem mu odezíral ze rtů, jak říká, že se můžou někdy sejít. Tom měl fakt moc dobrej vkus, byla to pěkná holka.
Tom už to nijak neřešil a já už si na ten večer vážně vzpomínám jen matně. Nebylo to nijak důležité."
"A dál? Mluv!"
"Promiň, je to složitý. Nemůžu si vzpomenout, za jak dlouho se začalo něco dít. Jenom si pamatuju, jak mi jednou Bill vyprávěl o tom, jak Toma nějaká holka věčně otravuje a Tom je z toho už solidně na nervy. Nespojil jsem si to. Byla to jen nějaká přehnaně otravná fanynka, co si umanula, že Toma dostane. Možná už je to jenom můj pocit, ale přišlo mi, jako když je Tom nesvůj a pořád ve střehu. Neustále se otáčel, mluvil tak divným tónem, nikdy se pořádně neuvolnil...
Jmenovala se Anja a její pohled děsí Toma ve snech ještě teď. Vídal ji na každém koncertu od té doby, kdy s ní mluvil. Vždycky stála v první řadě těsně v jeho blízkosti. Ze začátku mu to asi sotva vadilo. Tom měl rád obdiv. Dokonce se s ní několikrát chlubil. No znáš, to. Bill vždycky protočil panenky a myslel si o tom své. Že Tom přehání. Kdo by ho totiž mohl tak zbožňovat, aby za ním jezdil naprosto všude? Na druhou stranu to ale právě byl on, kdo Anju začal první brát jako špatné znamení.
Nakonec jsme se tak nějak podivně cítili všichni. Jako stále pod dohledem, stále sledováni. A to všechno kvůli jedný holce, co byla zblázněná do Toma! Nesměj se!"
"Nesměju se! Podívej dál!"
"A prvnímu vytekly nervy Gustavovi. Skoro jsem čekal, že jí zmlátí, když se tenkrát otočil na ulici. Cítil její pohled v zádech. Došel k ní a rozkřikl se, že už ho to sere! Ať si dá laskavě odchod! Bill si málem rozkousal ret, jak se za něj styděl. Já ho odtáhl s tím, ať se uklidní, že se přece nic neděje, ale vlastně jsem si přál, aby jí tahle Gustavova reakce odradila. Ale ještě ten večer jsem byl svědkem rozhovoru mezi ní a Tomem. On se jí ptal, co po něm chce! Odpověděla, že jeho lásku. Tom se zasmál, že takhle ho akorát pěkně štve! Rozbrečela se. Tom začal být hrubý, protože nesnášel, když holky fňukaly pro nic za nic. Řekl jí, ať už se před ním nikdy neukazuje a odcházel, zatímco ona mezi slzami volala, že ho bude pronásledovat třeba celý život, než jí začne brát na vědomí! A o tom posledním mluvit nechci!"
"Musíš mi to dopovědět! Vždyť víš, že to nikomu neřeknu!"
"Já vím. Tobě můžu věřit. Ale stejně je tohle trochu moc. Nikdo z nás o tom nemluví!"
"Ty už jsi začal, tak to dokonči!"
"Není toho moc, vlastně jenom jediná věc. Ten dopis."
"Jaký dopis?"
"Ten, co Tomovi Anja poslala po jedný holce. Bylo to taky na koncertě. Prostě mu dala ten dopis a zmizela. Beze slova."
"A co bylo v tom dopise?"
"Že mu splnila jeho přání."
"Jaký?"
"Už se před ním neukáže."
"Takže to dobře dopadlo?"
"Ne, není to tak jednoduchý. Vzala si život. Anja v tom dopise píše, že pokud se má Toma vzdát, znamená to úplný konec. Víš, ona odešla ze školy, utekla z domova, jen aby za ním mohla všude jezdit. A kde brala peníze? Kradla. A všechno jenom kvůli těm několika málo okamžikům, kdy byla blízko něj. A pokud on jí nechtěl..."
"Stop, už dál nemluv!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.